Šachové knihy - tipy a novinky

Ako sa zlepšovať v šachu, metodiky, literatúra, softvér, ...

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess St Sep 19, 2012 6:39 pm

V zatiaľ poslednom čísle Šachinfo 5/2012, str. 53 a nasl. v pravidelnej rubrike "Zatrénujte si s velmistry (12) - Mluvme především o sobě! uznávaný český tréner ("supervizor českej repre, či tréner luxemburskej reprezentácie, tréner Davida Navaru) - GM Vlastimil Jansa píše ako mu jeden priateľ z Luxemburska, inak krajiny polyglotov (nemčina, francúzština, luxemburčina - úradné jazyky) venoval knihu, ktorú si sám nemohol prečítať, keďže bola v ruštine

Tou knihou bola slávne dielo majstra sveta Michaila Botvinnika: "Analytické a kritické práce"

Presnejšie v ruskom orifinály viaczväzkové monumentálne Botvinnikove celoživotné dielo:

Analitičeskie i kritičeskie raboty 1923-1941. Analitičeskie i kritičeskie raboty 1942-1956. Analitičeskie i kritičeskie raboty 1957-1970. Analitičeskie i kritičeskie raboty 1928-1986.

http://www.sachypalka.sk/m-m-botvinnik- ... ly_19-2301

http://webchess.ru/ebook/20/index.html (v DJVU formáte, len na vlastné použitie, potrebné stiahnuť DJVU viewer, prípadne preformátovať na PDF)

Kto by bol ako ten Luxemburčan: existuje i anglická obdoba
vydané V. Fialom a spol. v Moravia Chess House preložené Kenom Neatom

Botvinnik's Best Games. Volume 1 (1925-1941), Volume 2 (1942-1956), Volume 3 (1957-1970)prípadne ako
Botvinnik's Best Games. Volume 1 and Selected Writings (1925-1941) a Volume 2 (1942-1956)

http://moravian-chess.cz/katalog.php?idkat=5

http://www.chessbookshop.com/katalog_de ... =cz&find=1

Ak si dobre pamätám na jednom VV BŠZ na Doprastave si jeden takýto Botvinnikov ruský zväzok lúskal Stano "Wlk" :) , prípadne môže pridať referencie

Keď sme už pri Jansovi, tak i Davidom (Navarom) odporúčaná kniha od neho v nakladateľstve Šachinfo je dobre známa:

Dynamika stratégie zahájení (trebárs zo španielskej či Gruenfeldovej indickej z dynamickým prechodom do strednej hry)

http://www.sachinfo.cz/shop/index.php?m ... cts_id=456
http://www.sachypalka.sk/dynamika-strat ... -str_12-78

Od ďalšieho kapitána českej mužskej reprezentácie Michala Konopku zas v Šachinfo vyjde v októbri kniha: "Magické pozice"
Kniha by mala obsahovať veľké množstvo príkladov zameraných na precvičovanie prepočtu a tréning kombinačného postrehu.

A na nešachovú knihu od Thomasa de Waala: Černá záhrada. Arménie a Ázerbajdžan v míru a za války, kde sa spomína na str. 114 i "Bakinec Garri Kasparov
i s úryvkom nájdete v olympijskom fóre viewtopic.php?f=4&t=1313&start=180
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod saat Ut Okt 22, 2013 4:01 pm

Obrázok
Obrázok používateľa
saat
 
Príspevky: 2276
Založený: Št Júl 02, 2009 4:39 am
Bydlisko: Žilina, Juraj Pecháč

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess Ut Feb 24, 2015 8:28 pm

Martin (prezident) svojím príspevkom vo vedľajšom fóre s L. Suchardom (mentalistom)
mi asocioval expertov typu Tony Buzan, Christine Stengern, Joshua Foer na mnemotechniku (umenie zapamätania - existujú v tom aj majstrovstvá sveta ), z ktorých techník (predpokladám), že dosť ťaží aj Suchard

Tak cca 2-3 roky dozadu vyšla aj u nás v printovej aj elektronickej forme publikácia od Joshua Foera:, Šetři se, Einsteine! Jak si zapamatovat úplně cokoli
https://www.kosmas.cz/knihy/175577/setri-se-einsteine/

Keďže o.i. mi utkvelo, že tam autor dosť spomína šach a šachistov - a mohlo by to zaujímať i šachistov z hľadiska tréningu uvádzam nejaké úryvky, kde sa uvádza šach (spomína i známeho holandského psychológa Adriana de Groota, ktorý sa venoval výskumu šachu a psychológie, či anglického GM Raymonda Keena).

Ukážka č. 1:

"Když se chcete v nějaké oblasti dostat na vysokou úroveň, pak daleko více záleží na tom, jakou bude mít váš trénink náplň, než kolik času mu budete věnovat. Ve všech oborech lidské odbornosti, které byly podrobeny precizní analýze (od šachů přes housle až po basketbal), bylo skutečně zjištěno, že počet let, kdy se člověk věnuje určité činnosti, jen velmi slabě koreluje s dosaženou úrovní.

Ať už si to uvědomujeme nebo ne, všichni jsme jako ti šachisté a třídiči drůbeže – interpretujeme současnost ve světle toho, co jsme se naučili v minulosti, přičemž naše dosavadní zkušenosti neutvářejí jen způsob, jakým vnímáme svět, ale také kroky, které v něm podnikáme.

Skutečně platí, že nejlepším ukazatelem šachových dovedností není počet sehraných partií, ale spíše doba strávená samostatným studiem starých zápasů


Ukážka č. 2 (s príprav na MS v mnemotechnike)

Později téhož večera, kdy světový titul uchvátil německý student práv Clemens Mayer, a po závěrečném ceremoniálu, při kterém mi byla pověšena na krk bronzová medaile za třetí místo v disciplíně jmen a tváří, se celá skupina paměťových přeborníků odebrala na slavnostní večeři pořádanou v podniku Simpson’s-in-the-Strand, tradičním anglickém restaurantu, kde se kdysi scházeli nejlepší londýnští šachoví hráči 19. století a kde také roku 1851 proběhl jeden z největších šachových zápasů všech dob, tzv. „Nesmrtelná partie“, v níž se utkali Adolf Anderssen a Lionel Kieseritzky.

Dřív, než se oslavy klubu KL7 zvrhly do nezřízeného hraní šachových partií se zavázanýma očima a opileckých recitací soutěžní básně z předešlého dne, zahnal mě Gunther na pohovku, aby se mě zeptal, jestli se chystám dál účastnit soutěží paměťového okruhu. Řekl jsem mu, že nemalá část mého já by chtěla pokračovat dál.

První mistrovství světa v paměťových dovednostech se konalo v londýnském nóbl klubu Athenaeum v roce 1991. „Říkal jsem si, jaká je to vlastně ostuda,“ vzpomíná Tony Buzan. „Máme soutěže v luštění křížovek, mistrovství ve scrabblu, máme šampionáty v šachu, dámě, bridgi, pokeru, kanastě a go. Máme i vědecké soutěžní veletrhy a olympiády pro mladé studenty. Ale pro ten největší, nejzákladnější ze všech lidských kognitivních procesů – paměť – žádné mistrovství nemáme.“ Kromě toho si byl také dobře vědom, že takový titul „mistra světa v paměti“ by mohl být neobyčejnou atrakcí pro média a rafinovanou reklamou, která by pomohla propagovat jeho knihy věnované mentálnímu tréninku.

(...)

S pomocí svého přítele Raymonda Keena, britského šachového velmistra, který psal pro londýnský deník The Times pravidelné šachové sloupky, obeslal Buzan několik lidí, o nichž věděl, že se zabývají tréninkem paměti, a nechal v Timesech otisknout reklamu inzerující nadcházející soutěž
Určit nejchytřejšího člověka na světě už ale nebylo tak snadné. Zkusil jsem zadat hesla jako „nejvyšší IQ“, „mistr inteligence“, „nejchytřejší na světě“. Dozvěděl jsem se, že v New Yorku žije člověk s IQ 228 a že jeden maďarský šachista dokázal hrát se zavázanýma očima simultánku na dvaapadesáti šachovnicích. Dále zde byla Indiánka, která dokázala vypočítat z hlavy dvacátou třetí odmocninu z dvousetmístného čísla, a to za pouhých padesát vteřin, a pak někdo, kdo uměl vyřešit čtyřrozměrnou Rubikovu kostku, ať už to znamená cokoliv. Samozřejmě tu byla také celá řada obligátních kandidátů typu Stephena Hawkinga a jemu podobných myslitelů. Na rozdíl od svalů se výkony mozku srovnávají dosti těžko.

Během svého hledání na internetu jsem nicméně objevil jednoho fascinujícího kandidáta, který – pokud nebyl přímo nejchytřejším člověkem na světě – byl přinejmenším prototypem neobvyklého génia. Jmenoval se Ben Pridmore a během jedné hodiny si dokázal přesně zapamatovat 1528 náhodných číslic a kromě toho byl schopen dostat do hlavy (snad aby zapůsobil i na ty z nás, co máme spíše humanitní zaměření) jakoukoli báseň, kterou mu předložili. Byl to úřadující mistr světa v paměti.

Mozkový trénink a paměťové výcvikové tábory se staly velkou módou, přičemž příslušný software zaměřený na zdokonalování mozku přinesl v roce 2008 obrat ve výši 265 milionů dolarů.1 Bezpochyby se na této vlně zájmu podílejí také výzkumy, jež ukazují, že starší lidé, kteří udržují svou mysl aktivní prostřednictvím křížovek, šachů a dalších hádanek, se mohou vyhnout časnému nástupu Alzheimerovy choroby a progresivní demence – největší vliv ale zřejmě bude mít intenzivní pocit strachu generace poválečného babyboomu, že ztratí svůj zdravý rozum. Jestliže však existují solidní důkazy o příznivém působení mozkové aktivity proti demenci, pak Buzanovo nadsazené tvrzení o paralelních efektech „mozkového cvičení“ vyvolává spíše pořádnou dávku skepse. Nicméně je pravdou, že hmatatelné výsledky jsou dosti přesvědčivé. Právě jsem sledoval sedmačtyřicetiletého soutěžícího, jak dokázal ve správném pořadí odrecitovat seznam stovky náhodně vybraných slov, která se naučil jen pár minut předtím.

Předtím, než začal Tony Buzan masově propagovat ideu „využití vaší dokonalé paměti“, Ericsson položil vědecké základy toho, čemu se dnes říká „teorie trénované paměti“ (Skilled Memory Theory), která vysvětluje, jak a proč je možné naši paměť zlepšit. V roce 1981 provedl se svým spolupracovníkem Billem Chasem nyní již klasický experiment, jehož objektem se stal student univerzity Carnegie Mel-lon, který vešel do análů psychologické literatury pod iniciálami S. F. Chase a Ericsson zaplatili S. F., aby trávil několik hodin týdně v jejich laboratoři a prováděl tam znovu a znovu tentýž jednoduchý paměťový test. Byla to obdoba testu, jaký dal Lurija panu Š., když za ním poprvé přišel do jeho kanceláře. S. F. seděl v křesle a snažil se zapamatovat si co nejvíce čísel, která mu byla předčítána rychlostí jedné položky za vteřinu. Na počátku byl schopen zachytit najednou pouze kolem sedmi čísel. V době, kdy se experiment uzavíral, to jest o dva roky a 250 úmorných testovacích hodin později, si SF rozšířil svou schopnost zapamatování čísel na desetinásobek. Celý pokus otřásl starým ustáleným názorem, že kapacita naší paměti je prakticky neměnná. To, jak si SF vedl, je podle Ericssona klíčem k porozumění základním kognitivním procesům stojícím v pozadí veškerých forem odbornosti – od mentálních atletů přes šachové velmistry až po experty na určování pohlaví u kuřat.





Najzaúmavejšie pasáže v ďalšom príspevku
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess Ut Feb 24, 2015 8:32 pm

Ukážka č. 3


Klasickou ukázkou, jak utvářejí vzpomínky vnímání odborníků, je obor, který by se mohl zdát jako ten nejméně intuitivní: šachy. Prakticky již od moderních počátků této hry, položených v 15. století, byly šachy považovány za dokonalý test kognitivních schopností. Ve dvacátých letech se skupina ruských vědců pokusila kvantitativně vyjádřit intelektuální přednosti osmi nejlepších šachistů na světě a předložila jim baterii základních kognitivních a percepčních testů. Ke svému překvapení vědci zjistili, že šachoví velmistři si v žádném testu nevedli o mnoho lépe, než činil obvyklý průměr. Nezdálo se tedy, že by nejlepší světoví hráči šachu disponovali nějakou mimořádně rozvinutou kognitivní schopností.

Jenže, jestliže šachoví šampioni nebyli jako celek o nic chytřejší než průměrní šachoví hráči, v čem tedy vlastně vynikali? Ve čtyřicátých letech si nizozemský psycholog a šachový nadšenec Adriaan de Groot položil zdánlivě jednoduchou otázku: Co odlišuje dobré šachové hráče od těch špičkových? Dokáží snad ti nejlepší šachisté předvídat více tahů dopředu? Dokáží uvažovat nad více variantami možných tahů? Nebo mají lepší mentální nástroje pro jejich analýzu? Mají snad prostě jen lepší intuitivní porozumění pro dynamiku šachové hry?

Jedním z důvodů, proč přináší samotná hra a její studium takové uspokojení, je fakt, že průměrný šachista může být dokonale zmaten tahem velmistra. Ty nejlepší tahy bývají často v rozporu s veškerým očekáváním. Když si toto De Groot uvědomil, pustil se do studia starých partií mezi šachovými mistry a vybral několik pozic, u nichž existoval právě jeden správný tah, jenž bylo potřeba provést, ale který nebyl ani zdaleka zjevný. Poté předložil tyto rozehrané partie skupině mezinárodních šachových velmistrů a nejlepších klubových hráčů.

Požádal je, aby přemýšleli nahlas, zatímco budou rozvažovat nad správným tahem.

To, co De Groot zjistil, bylo snad ještě větším překvapením než závěry jeho ruských předchůdců. U většiny šachových hádanek odborníci vůbec nepropočítávali více tahů dopředu, alespoň ne při prvním pohledu. Nezvažovali dokonce ani více možných variant. Namísto toho postupovali překvapivě podobně jako experti na kuřecí pohlaví: zpravidla dokázali během několika vteřin určit správný tah, aniž by nad tím museli nějak zvlášť přemýšlet. Zdálo se, že šachoví experti ani moc neuvažují, ale reagují intuitivně. Když De Groot poslouchal jejich verbální komentář, zjistil, že popisují své myšlenky jiným jazykem než méně zdatní šachoví hráči. Mluvili o konfiguracích kamenů, jako jsou například „struktury pěšců“, a okamžitě si dokázali všimnout věcí, které byly mimo běžné uspořádání, jako třeba nechráněných věží. Nedívali se na šachovnici jako na 64 polí a 32 figur. Viděli v ní shluky figur a soustavy jejich napjatých vztahů.

Šachoví velmistři doslova viděli jinou šachovnici než obyčejní lidé. Studie jejich očních pohybů ukázaly, že se dívali na okraje polí častěji než méně zkušení hráči, což by naznačovalo, že dokázali absorbovat informace o více polích najednou. Jejich oči rovněž těkaly napříč většími vzdálenostmi a kratší dobu se zdržovaly na jednom místě. Zaměřovali se na menší počet oblastí šachovnice, přičemž bylo značně pravděpodobné, že právě mezi nimi se ukrývá klíč k nalezení správného tahu.

Co bylo ovšem v rámci těchto raných studií šachových hráčů nejvíce udivující, byla jejich neuvěřitelná paměť. Šachoví odborníci si dokázali snadno zapamatovat celou šachovnici a stačil jim k tomu jen letmý pohled. Dokázali také zpaměti rekonstruovat celé zápasy, které odehráli již před delší dobou. Pozdější studie následně potvrdily, že schopnost zapamatovat si pozice figur na šachovnici patří mezi nejlepší indikátory úrovně daného hráče. A tyto šachové konfigurace nejsou jen zaneseny do prchavé, krátkodobé paměti. Šachoví odborníci si dokáží pamatovat herní konstelace staré
hodiny, týdny a dokonce i roky. Vskutku, v určitém bodě vývoje šachového hráče se stává schopnost udržet v paměti mentální stopy pohybu jednotlivých figur na šachovnici natolik triviální dovedností, že umožňuje hráčům sehrát několik partií zároveň, a to i se zavázanýma očima.19


19 sehrát několik partií zároveň, a to i se zavázanýma očima: Během první poloviny dvacátého století se v šachovém světě stalo doslova fetišem hraní poslepu proti více protivníkům. V roce 1947 ustanovil argentinský velmistr Miguel Najdorf rekord, když po paměti hrál pětačtyřicet simultánních partií. Zabralo mu to třiadvacet hodin a skončil s tímto výsledkem: pětatřicet výher, čtyři prohry a dvě remízy. Po tři následující dny a noci pak nebyl schopen usnout (podle šachového folkloru byla jednu dobu hra poslepu zakázána pro vážné riziko duševního onemocnění).


Jestliže byla paměť šachových mistrů velice působivá, pokud šlo o šachové partie, pak ve všech ostatních směrech již byla zcela průměrná. Když byly šachovým odborníkům předloženy šachovnice s náhodným uspořádáním figur, kterého nemohlo být dosaženo v rámci pravidel hry, jejich paměťové schopnosti byly jen o trochu lepší než u šachových nováčků. Jen výjimečně si dokázali zapamatovat pozici více než sedmi figur. Přitom se jednalo o stejné šachovnice a stejné figury jako v předešlých případech. Jak je tedy možné, že byli náhle limitováni oním magickým číslem sedm?

Šachové experimenty odhalily výmluvný fakt týkající se paměti a odbornosti obecně: Neumíme si příliš pamatovat izolovaná fakta; jsme zvyklí pamatovat si věci v kontextu. Šachovnice s náhodně rozmístěnými figurami nemá žádný kontext – není žádná podobná konstelace, s níž by bylo možné udělat srovnání, nejsou žádné dřívější partie, které by ji připomínaly, není žádný způsob, jak si danou konstelaci smysluplně rozporcovat. Dokonce i pro toho nejlepšího šachistu na světě je to jenom nahodilá směsice, vizuální šum, ve kterém se není čeho chytit.
To, co si člověk dokázal zapamatovat, pomáhalo utvářet jeho charakter. Tak jako tajemství šachových mistrů spočívalo v tom, že se museli naučit velké množství starých partií, tak i klíč k tomu, aby se člověk stal velmistrem života, spočíval v osvojení starých textů. Když je člověk v úzkých, kde jinde by měl hledat poučení, jak se zachovat, když ne v hlubinách své vlastní paměti? Pouhé čtení ještě nemusí nezbytně znamenat učení – to je fakt, se kterým se já osobně potýkám pokaždé, když se snažím upamatovat na obsah knihy, kterou jsem právě dočetl. Abychom si skutečně osvojili určitý text, tak se ho musíme naučit zpaměti. Jak řekl holandský básník Jan Luyken na počátku 18. století: „Jediná kniha, otištěná v paměti srdce / vydá za tisíc svazků ležících ladem v knihovně.

Stejně jako jsme už dříve použili naše historické znalosti k rozporcování dvanáctimístného čísla, tak i šachoví šampioni používají rozsáhlou mentální knihovnu šachových vzorců a šablon uložených v dlouhodobé paměti, aby si mohli šachovnici lépe rozkouskovat. Základem schopností šachového mistra je to, že má prostě jen o mnoho bohatší zásobu situací, do nichž může danou konfiguraci převést. To je také důvodem, proč je tak obtížné dosáhnout v šachové hře – nebo v jakémkoli jiném oboru – světové úrovně bez mnoha let praxe. Dokonce i Bobby Fischer, dost možná největší šachový génius všech dob, musel hrát intenzivně celých devět roků, než získal ve věku patnácti let titul šachového velmistra.

V rozporu s prastarým, obecně vžitým názorem, že šachy jsou intelektuální aktivitou založenou na brilantních analytických schopnostech, řada důležitých rozhodnutí šachových mistrů o provedených tazích probíhá v rámci okamžitého vnímání situace na hrací desce. Podobně jako se odborníci na drůbež prostě jen podívají na kuře a hned znají jeho pohlaví nebo jako příslušníci zásahové jednotky, kteří bezprostředně odhalí nebezpečí teroristického útoku, tak i šachoví mistři dokáží určit nejslibnější tah z pouhého pohledu na šachovnici. Tento proces se zpravidla odehrává během pěti vteřin a jeho průběh je možné sledovat s pomocí magnetoencefalografie, což je zobrazovací technika, která měří slabé magnetické pole vytvářené přemýšlejícím mozkem. Výzkumníci takto zjistili, že špičkoví šachisté při řešení šachových úloh častěji zapojují čelní a temenní oblasti mozkové kůry, což by napovídalo, že si vybavují informace z dlouhodobé paměti. Méně zdatní hráči zase častěji zapojovali střední spánkové laloky, což by naznačovalo, že se pokoušejí zakódovat novou informaci. Šachoví experti interpretují předloženou herní situaci v mezích svých obrovských zkušeností s předchozími partiemi. Méně zkušení hráči nazírají šachovnici jako něco zcela nového.

Přestože šachy mohou z hlediska psychologického studia vypadat jako poněkud triviální objekt (koneckonců, je to jenom hra), De Groot věřil, že jeho experimenty s šachovými mistry mají daleko širší platnost. Došel k závěru, že odborné znalosti „na poli výroby obuvi, malování obrazů, stavebnictví nebo cukrářství“ jsou vždy výsledkem téže akumulace „zkušenostních vazeb a řetězců“. Podle Ericssona je to, čemu říkáme odbornost, skutečně jen „obrovská suma zkušeností a vědomostí, vyhledávání na
základě shodných vzorců a projekční mechanismy získané v průběhu mnoha let praxe v příslušném oboru“. Jinými slovy, skvělá paměť není jen vedlejším produktem odbornosti; ve skutečnosti je jejím samotným základem.

Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess Ut Feb 24, 2015 9:26 pm

Pozerám, že toto DF sme zanedbávali od roku 2013, takže v rýchlosti na zaplnenie diery v našich končinách

odvtedy z "noviniek" medzi tým o.i. vyšlo v PŠA

od "Žilinčana" Mariána Holubčíka: Šachové motivy v heraldice alebo od Mária Matouša (kompozičného šachistu) spolu s kresbami P. Housera: Černobíla cesta,
ktorá dostala časovú prioritu pred chystanou knihou od Davida Navaru

http://www.praguechess.cz/knihy-vydane.php?langue=cs

Druhá kniha šachová slovenská je spomenutá v DF história

Richard Biolek, nákladom vlastným, Přerov doplnil predošlú knihu "Moderní zahájení" (kde sú rozobrané otvorené hry), ďalšími titulmi v r. 2013
Šachová zahájení. Polootevřené hry a v r. 2014 Šachová zahájení. Zavřené hry I (od dámskeho gambity až po anglickú s výnimkou indických hier, ktoré budú až v pripravovanej knihe Zavřené hry II).
V r. 2013 od Biolka vyšla aj monografia o Magnusovi Carlsenovi, resp. v r. 2014 Šachové miniaturky.
(238 krátkych partií do 25 ťahu).

Knihy napr. tu http://www.chessbookshop.com/index.asp (zadaj do vyhľadávača stránky Biolek).
alebo http://www.sachypalka.sk/nove-knihy-sac ... -cestine_6

Knihe Biolka o otvoreniach som však videl i v klasických kníhkupectvách napr. Panta Rhei alebo Artforum

Richard Biolek spolu so staršími publikáciami v brožovanom vydaní (na rozdiel od série otvorení, ktoré majú pevnú väzbu) o "Základoch šachovej stratégie a Šachových koncovkách - základných kurz (pre začiatočníkov) + Šachové koncovky pre pokročilých + ďalších brožúr (Bušínov, Vybrané partie Bobby Fischera...) tak praktický od dôb L. Pachmana v našich končinách ucelene vyplnil medzeru od otvorení, strednej hry a koncoviek.

Karel Pliska, Frýdek-Místek vo svojom vydavateľstve pokračuje v aktualizáciách Učebníc šachu pro samouky: stredne pokročilý vyšli v r. 2014 už v 9 prepracovanom vydaní, na stránke je uvedené, že vyšlo aj 10. prepracované vydanie "Začiatočníkov", avšak táto kniha má ešte len vyjsť (s miernym omeškaním) teraz v najbližšom mesiaci.
http://www.pliska.byl.cz/historie.html
Okrem vydavateľa sa "Pliskovia dajú zakúpiť v tradičných šachových (napr. šachypálka, K. Mokrý) i nešachových obchodoch.

S trochu raritných kníh ma zaujala novinka r. 2015: Petr Mlýnek: Příběh průměrného šachisty


S popisu:

Petr Mlýnek, narozený 1943, patří po desetiletí k nejlepším brněnským šachistům. V autobiografické knize přibližuje svoji šachovou kariéru od roku 1958 až do současnosti a podrobně komentuje asi 150 svých partií. V samostatných kapitolách se zabývá také dalšími tématy jako šachový trénink a historie šachu, přináší i statistiku svých výsledků za šachový klub Duras Brno, jehož je dlouholetým a nejúspěšnějším členem. Autor také popisuje četné příhody, které zažil během své šachové kariéry a v závěru knihy se věnuje i odlehčeným tématům jako kavárenskému šachu, brněnským šachovým postavičkám či srovnání šachu a pokeru. Čtivá kniha je doplněná mnoha fotografiemi z autorova soukromého archivu a byla vydaná v limitovaném nákladu 111 číslovaných výtisků s podpisem autora, čímž se stává i sběratelskou zajímavostí. 8 obrázků.

]obsah si môžete nalistovať tu, klikni osem ukážok
http://www.chessbookshop.com/katalog_de ... =cz&find=1

Inšpiratívne i pre ostatných ako si vydať knihu o sebe :) Mám ju v pošte, tak po obdŕžaní a prečítaní sa k nej prípadne ešte vrátim.

Svetové - zahraničné za tie 3 roky vyšlo neúrekom, stačí kto sledoval New in chess či vydavateľstva ako Everymanchess, Gambit, Quality Chess, Mongoose, McFarland, Olms, Russian Chess House, Russel Enterprises atď.
Najviac ma zaujal Gillam s Mannheim 1914 viď referenciu tu viewtopic.php?f=4&t=1543&st=0&sk=t&sd=a&start=10 alebo Classical Era of Modern Chess od Petra J. Monte
Nejaké ešte doplním dodatočne.

Manko aspoň z hlavných česko-slovenských noviniek z prelomu 2013 - začiatku 2015 hádam dohnané
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess St Feb 25, 2015 5:14 pm

Nadviažem na predošlý príspevok.

Ako uvádzam vyššie IM Richard Biolek st. (v spoluautorstve s IM R. Biolkom ml., GM Navarom, GM Cvekom, GM Lázničkom, GM Veličkom, GM Vokáčom, WGM Ptáčnikovou, IM Kaňovským, IM Juřekom, IM Konopkom, IM Šimáčkom)
vydali vlani knižku "Šachové miniatúrky" (238 partií do 25 ťahov rozdelených podľa tém napr. zablúdená dáma, väzba, dvojitý úder, odvlečenie ...atď.)

Hneď prvá partia francúzskych amatérov Gibaud - Lazard je notorický známa z viacerých učebníc (počnúc Zmatlíkom), partiu č. 2, ktorá hrala Janka Maříkova (česká nádejná juniorka) s Garri Kasparovom počas simultánky v r. 2008 na zámku Hluboká som mal dokonca možnosť vidieť na vlastné oči.
Kasparov však v rámci zaradených (veľ)-majstrovských miniatúrok vyprášil i GM-ka (partie s Timmanom, Shortom, Nunnom, van der Wielom), takže pre vtedy tuším 12-ročnú Janku to nemusí byť žiadna hanba.

Autorský kolektív pod vedením Biolka tak úspešne nadviazal na tradíciu česko-(slovenských) kníh o miniatúrkach (partie do 15-25 ťahu, podľa prísnejšej definície do 20 ťahu s víťazným koncom).

V našich končinách v minulosti populárna kniha od Ladislava Alstera : Miniatúrní šachové partie, Praha, Olympia, 1978 (1. vydanie), 1988 (2. vydanie),
túto knihu ako veľmi obľúbenú spomínal v inom DF i "Rastík (Rastislav Nikel z Levíc)

alebo Vladimír Dufek: Šachové supermini, Praha, 1998 alebo z ruštiny preložené od Bielorusa Abrama Rojzmana: Šachové miniatúrky, Bratislava, Šport, 1982, (v originály Šachmatnye miniatury, Nemci si to preložili ako 400 Kurzpartien)

V našom Ostbloku bola dosť rozšírená od Emila Gelenczei vo vydavateľstve Berlin, Sportverlag (vtedajšej NDR): 200 Eroeffnugs fallen a 200 neue Eroefnugss fallen
Po zjednotení Nemecka niečo podobné vydali Rainer Knaak a Karsten Mueller

Celkom pekná kolekcia miniatúrok (vyše 4000 delených podľa typu otvorení) vyšla v Rusku (2002) od Alexandra Macukeviča - ""Enciklopedija debjutnych ošibok" - Encyclopaedia of Errors in Chess Openings - Enzyclopaedie der Schach -
Eroeffnungsfehler (to dielo som už v minulosti spomínal).

V západnom bloku svojho času bola vysoko populárna od Irvinga Cherneva: 1000 Best Short Games of Chess, USA
z novej anglosaskej miniatúrkovej bibliografie je známa napr. od Neila McDonalda: Modern chess miniatures alebo Johna D.M. Nunna: 101 Brilliant chess miniatures.

Korunu tomu všetkému (ak sa už pri novinkách) dali v Belehrade: Chess Informant (Šahovski Informator) vydal Encyklopédiu šachových miniatúrok:

Encyclopedia of Chess Miniatures (v skratke ECM).

Autori srbský GM Bruno Tadić a IM Goran Aršović z 10.000 partií (kandidátov na zaradenie do knihy) to preosiali na výslednú podobu 1636 partií - miniatúrok (do 20 - ťahov) za celé obdobie r. 1560 až 2014 vrátane informátorského encyklopedického delenia
(a komentárov) podľa ECO indexov - otvorení.

http://www.chessinformant.org/encyclope ... ition-book

Ak by si naša nádejná šachová omladina poctivo podľa jednotlivých otvorení naštudovala (prehrala) systematicky inštruktívne partie ako to hrať (napr. z ECO) vs. na porovnanie týchto vyše 1600 miniatúrok (ako to nehrať)
spolu s Encyklopédiou šachových kombinácii - ECC, 5. vyd., 2014 (vyše 3000 partii tematicky rozdelených podľa levelov a taktických motívov),

do pozornosti som dával v inom DF viewtopic.php?f=3&t=1562&st=0&sk=t&sd=a&start=80
som presvedčený žeby výrazne hráčsky stúpli.

P.S. Keď sme pri dielach Richarda Biolka do Moderních zahájení - pri prijatom kráľovskom gambite zaradil medzi "inštruktívne partie" aj partiu Petry Blažkovej s našou Zuzkou Borošovou z Olympiády 2006 v Turíne
(partia skončila remízou), ale dievčatá tam bojovali riadne :mrgreen:
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess Ut Mar 03, 2015 2:10 pm

(Tréningovú) literatúru v súvislosti so spojením šachu a matematiky (šachu do škôl) v nadväznosti na "bakalárku" p. Haraštovej som uvádzal v tomto vlákne

viewtopic.php?f=20&t=1555&start=120

preto ju nebudem duplikovať.

Vrátim sa však ešte k novinke, ktorú som spomínal predtým od Petra Mlýnka: Příběh průměrného šachisty

Na vyše 420 stranách má rozpísané rôzne príhody z turnajov a líg z obdobia ČSSR až po súčasnosť (vrátane spomienok ako bola povinná ženská šachovnica a hralo sa na 10 doskách

ako konečne zrušili fajčenie v r. 1988 v hracej miestnosti, rôzne príhody zo seniorských turnajov i v zahraničí (v Taliansku, Chorvátsku, Slovinsku, Rakúsku, Španielsku, Gibráltari, Thajsku) + ČR a SR
rôzne (i keď skôr "wikipédiové" o histórii šachu, tréningovom procese, klubovom živote atď.

So zahraničných turnajov si veľmi pochvaľuje Slovensko v porovaní so "západnou cudzinou z hľadiska ochoty organizátorov, služieb, programu, prostredia, a cien.

Najviac bodovali otvorené MSR seniorov v Tatranských Matliaroch + Open tatry, Piešťany, živých šach a MSR B. Štiavnica, turnaje na Orave.

So slovenských šachistov má tam fotku Marián Kantorík, zmienka o Jánovi Šturcovi, Hrtko (Thajsko), Janko Markoš (blog na NSS prirovnanie), Janko Plachetka atď.

Osobitne komentovanú partiu napr. Riki1 (Karol Ruckschloss) na MSR senioroch (s Riki1 sa vraj dobre poznajú so štúdia v Brne a Gargulákovho memoriálu)

a pre "Pagiho" (Martina Pagerku) - komentovaná partia s Open Česká Třebová 2007 - v slovanskej, "mladého Pagiho" chváli ako bol dobre pripravený na partiu (na variantu v slovanskom gambite s e4 vraj našprtaný do 30 ťahu :)

Taký iný pohľad než keď je monografia o veľmajstrovi.

Maličkej chybičky krásy, ktorá sa "vloudila" aspoň voľným okom napr. z Gibraltar Masters GM C. Matamoros a GM Manuel Leon Hoyos sú z Ekvádoru, resp. Mexika nie Grécka a Španielska
(ale moju profesionálnu deformáciu si nevšímajte pri celkom čtivom dielku).
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess St Mar 04, 2015 7:43 pm

V sobotu vyšla ďalšie novinka na ktorú sa osobne veľmi teším:

Karel Mokrý: Česká šachová literatura 1806-1945, nákladem vlastným, 2. vyd., Prostějov, 2015

http://www.chessbookshop.com/katalog_de ... &id=&ll=cz

Ukážka aj tu http://www.chessbookshop.com/books_imag ... dvytah.pdf

Ide o 2 rozšírené a prepracované vydanie rovnomennej publikácie: Karel Mokrý: Česká šachová literatura 1806-1945, Prostějov, 1. vyd., 2006

Ukážka a podrobnejší popis tu

http://www.chessbookshop.com/koutekdetail.asp?id=67

Ide o praktický kompletný súpis českej/česko-slovenskej šachovej literatúry od r. 1806 do r. 1945

(podľa kritérií autora ako sám uvádza nebola zaradená najstaršia "staročeská" šachová písomná pamiatka od Tomáša Štítneho ze Štítneho "kniežky o hre šachové okolo roku 1400, keďže ide o rukopis nie knihu.

Štítneho rukopis je zaradený i v práci Ferdinanda Menčíka z 19 str., ktorá je zaradená ako položka č. 1

najstaršia česká klasická šachová učebnica je od Karla Bohuša Kobera: Příruční hra šachovní z r. 1875 (1874), i táto položka je samozrejme zaradená v bibliografii.

Inak keď som si prečítal svojho času originálneho Kobera aj v dnešnej dobe je to použiteľná kniha, ak by sa niekto chcel naučiť základy šachu (až na zvyk staršej češtiny napr. Wlasi namiesto Taliani)

Ako je už i na tomto fóre notorický známe, najstaršia slovenská šachová učebnica je z 1930 v Žilina (Prvá slovenská kniha šachová), tá však nespĺňa kritéria do zaradenia do českej bibliografie.

Je tam však zaradený Schach Baedeker od Zoltána Csováryho, (1931), ktorý v inom DF (História) spomína i Mário Horváth (de facto druhá najstaršia slovenská šachová kniha, vyšla v Košiciach), keďže zo 4 jazykov vyšla aj v češtine
(popri nemčine, francúzštine a maďarčine). Tak si Csováryho privlastňujú aj Maďari a Česi ;) (čo som pozeral i maďarský lexikón).


1. vydanie vyšlo s autogramom a každá kniha bola očíslovaná (vydaných len 100 originálov, ja mám napr. č. 16, bol by som rád keby sa tu niekto pridal a prezradil "svoje číslo",

predpokladám, že okrem Čechov, Nemcov, Angličanov bude i pár Slovákov, poznám Čecha, ktorý má č. 2 (predpokladám, že č. 1 má samotný autor - vydavateľ).

2. vyd. má 125 + 10 číslovaných výtiskov (som zvedavý aké číslo sa mi ujde časom sa môže urobiť "stretávka" majiteľov jednotlivých číselných originálov - fanúšikov bibliografie :D

Samozrejme Mokrého publikácia nie prvá svojho druhu na území Česko-Slovenska, ale je najkomplexnejšia čo sa týka českej/česko-slovenskej predvojnovej šachovej literatúry.

Predbežné súpisy bibliografie (česko-slovenskej) alebo ako súpisy knižničných katalógov vyhotovili u nás M. Soukup, J. Kalendovský, Z. Závodný, E. Lendl, F. Holek ...(ktorým sa budem venovať osobitne)
+ zahraničným (svetovým) súpisom typu van der Linde, Whyld, Betts, Lusis, Sacharov, atď.
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess St Mar 04, 2015 8:10 pm

Ako uvádzam vyššie pred bibliografiou GM K. Mokrého (1806 - 1945 cez 400 titulov) vyšli v Česko-Slovensku tieto zaujímavé súpisy:

Miroslav Soukup: Soupis československého šachového písemnictví. Bibliographie de la littérature tchécoslovaque sur les échecs. Praha, 1947

(predhovor v holandčine napísal i M. Niemeijer - známy zberateľ z ktoréh vznikla spolu s van der Lindem dnešná šachová zbierka v Kráľovskej knižnici v holandskom Haagu,
najväčšia "šachová verejná knižnica v Európe)
Eduard Lendl: Šachy: bibliografie šachové literatury, zařazené ve Státní pedagogické knihovně v Brně, 1960 (E. Lend bol dedom známeho tenistu Ivana Lendla, túto publikáciu prepracoval F. Holek viď nižšie)
Jan Kalendovský: Předběžný soupis československé šachové literatury (1948-1982). 1.+ 2. díl
Brno, Lokomotiva Brno, 1982 + 1983, 36 (ktorá vyšla v programoch 7.ročníku Olexova memoriálu a 8. ročníku Veletržního turnaje)

František Holek, : Šachová literatura ve fondu SPK v Brně, Brno, 1993 (súpis šachových kníh domácich i zahraničných v knižnom fonde Státni pedagogické knihovny v Brne, vyše 2300 titulov)

Zděnek Závodný: Šachové knihy I, edícia SNNZ, Brno, 2001 + Z. Závodný: Šachové knihy II, SNNZ, Brno, 2003. (nejde len o česko-slovenské, ale aj o zahraničné tituly v zbierke Z. Závodného, vyše 2000 titulov)

ako tak je bibliografia česko-slovenskej literatúry uvedené v záveroch kníh od K. Plisku v učebniciach šachu pre samoukov.

Zo zahraničných vyšli najmä súpisy v anglosaskej najpočetnejšej literatúre (Veľká Británia, USA, Kanada, Austrália, Nový Zéland, Južná Afrika), nemeckojazyčnej, ruskojazyčnej, románskej, škandinávskej, talianskej, balkánskej (juhoslovanskej, rumunskej)
osobitne uvediem nižšie, resp. je množstvo katalógov buď zo súkromných zbierok (typu van der Linde, D.,. de Lucia, A. Rueba - prvého prezidenta FIDE ) alebo knižníc (v Haagu, Clevelande, Kiele ..) atď.

spolok a nadácia Kena Whylda - KWABC si pred pár rokmi dalo cieľ vytvoriť univerzálny šachový katalóg (vyše 40 tisíc položiek, ak nie len knihy tak už teraz to môže predstavovať cez 70 tisíc položiek), projekt zatiaľ trochu stojí, čo je pochopiteľné, ale postupne vychádzajú aspoň národné katalógy, prípadne súkromné zbierkové vydania napr. Viedenský Refordis v obmedzenom náklade len na zberateľské účely (tým sa 1 takáto bibliografia pohybuje okolo 600-800 až 1000 euro za kus)
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

Re: Šachové knihy - tipy a novinky

Odoslaťod LuboChess St Mar 04, 2015 8:57 pm

Ako som uviedol so zaujímavých národných prehľadov vyšla napr. juhoslovanská bibliografia od prof. Dušana Drajića (bilingválne srbsko/anglická) v 5-zväzkoch od 1886 do 1991 (rozpadu Juhoslávie)

ukážky viď
http://www.kwabc.org/index.php/kwa-publ ... l=&start=8

na tejto stránke si môžete pozrieť i ukážku belgickej bibliografie

od autorov Henri Serruys and Guy Van Habberney

a bibliografie Austrálie + Nového Zélandu od Johna van Manena (4. vyd. v r. 2009 prepracovali Bob Beadly, Paul Dunne)

rumunskej (v angličtine i s fotkami)

Marian Stere: Romania - A Bibliography of Chess / Bibliografia sahului romanese v 1.0

ukážka napr. tu

http://www.chessbookshop.com/katalog_de ... =cz&find=1

Tu Rumuni Stere to majú perfektne vymakané okrem tejto publikácie, Stere predáva na 3 DVD komplet kvalitne naskenovanú rumunskú šachovú literatúru od najstarších čias až do r. 1990
(neviem ako poriešil autorské práva) za nejakých 99 euro.

pravda kníh v rumunčine je menej než v češtine (+slovenčine)

Talaini majú súpis Adriano Chicco, Alessandro Sanvito•Lineamenti di una bibliografia italiana degli scacchi, Rím, (A. Chicco a Sanvito vydali i taliansku šachovú encyklopédiu)

Ďalší Talian Gino di Felice v mcFarland vydal komplet anotácia - bibliografiu všetkých šachových časopisov od vzniku 1836 Le Palamede až do r. 2008 (viď moj príspevok vyššie), cez 3000 položiek
http://www.amazon.com/Chess-Periodicals ... 0786446439
+ ďalšiu knihu v Moravian Chess komplet bibliografiu všetkých šachových turnajov/zápasov aké sa hrali aké sa hrali od r. 1824 Londýn - Edinburgh až do r. 1970 (vyše 3000 kníh - brožúr len o šachových turnajoch a to zvýrazňujem len do r. 1970, dnes je ich možno viac ako 2x toľko)
http://www.chessbookshop.com/katalog_de ... =cz&find=1

Taliani + Nemci (Meissenberg) vydali zas bibliografiu kníh čisto len o korešpondečnom šachu

Úplná klasika klasík je Antonius van der Linde: Das erste Jahrtausend der Schachlitteratur (850-1880) súpis šachovej literatúry prvého tisícročia od stredoveku (9 storočia) až do 19 storočia do dôb van der Lindeho
(vyšla aj v reprinte v Moravian Chess, Fiala)

a Bibliotheca Van der Linde-Niemeijeriana. A catalogue of the chess collection in the Royal Library, The Hague, 1955 (katalóg zbierky van der Lindeho a M. Niemeijeriana, ktorý tvoril základ haagskej knižnice),
ktorá kniha do polovice 20 storočia od najstarších čias nemá to známe [b]LN (Linde-Niemerijeriana
) akokeby nebola

(neskôr vyšiel prepracovaný v 70-rokoch 20 storočia)

Koho by zaujíamal ruská/sovietská šachová literatúra nezaobíde sa bez Sacharova (Sakharov), známe Sa (v katalógoch) z 1968 (v 2 vyd. vyšiel v r. 2001 a zachytáva komplet éru od cárskeho Ruska, ZSSR a RF)

Sacharov: Šachmatnaja literatura SSSR. Bibliografia (1775-1966). Moskva 1968. 1.vydání

Sacharov: Šachmatnaja literatura Rossii. Bibliografičeskij ukazatel (1775-1997). Moskva, 2001. 2. vyd.

[/b]

Najznámejšia referenčná literatúra -anglosaská (viac ako polovica kníh čo vyšli o šachu sú v angličtine)

1/od najstarších čias až do r. 1850 od Kena Whylda a Chrisa Raviliousa

Chess Texts in the English Language, printed before 1850. An Annotated Bibliography

reprint opäť vydal Moravian Chess, Olomouc (K. Whyld vydal i súpis šachových hliadok v nešachových časopisoch Chess Columns - A List)

2/ anglosaskú literatúru od 1850 do r. 1968
Douglas Betts
Chess. An Annotated Bibliography of Works Published in the English Language 1850 - 1968 (vyšla v r. 1974, reprint opäť v Moravian Chess, kto by mal záujem)

opäť známa skratka "Betts" to je ako Kasparov medzi šachovou bibliografiou
http://www.chessbookshop.com/katalog_de ... =cz&find=1

3/ súpis šachových kníh v anglickom jazyku 1969 až 1988
a jeho pokračovateľ [b]Andy Lusis

vyšla v r. 1991
http://www.amazon.com/Chess-An-Annotate ... 0720120799
Chess: An Annotated Bibliography : 1969-1988
[/b]

Po r. 1988, resp. 1991 už nič podobné v anglosaskom súpise nevyšlo musíte si vystačiť zo stránkami prestížnych šachových nakladateľstiev, online katalógmi
knižníc WorldCat, Haag, Cleveland, Melbourne, kde sú najväčšie šachové zbierky

Ono je to aj tým, že teraz za jedno desaťročie vyjde viac kníh než za jedno storočia v minulosti (18/19 str.)

v priemere do roka vyjde 300 šachových kníh čiže takmer jedna za deň, za 10 rokov cez 3000 kníh (ešte v 60-70 rokoch to bolo tempo cez 2000 kníh na 10 rokov)
Obrázok používateľa
LuboChess
 
Príspevky: 3622
Založený: Pi Feb 01, 2008 9:11 pm
Bydlisko: Bratislava/Poprad

PredchádzajúcaĎalšia

Naspäť na Tréning

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 1 hosť.